We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

no​č​ní hudba

by pokoj25

supported by
corwex
corwex thumbnail
corwex Neřikejte mi, že byste nechtěli bejt u toho, kdyby Děti mezi reprákama nebyly trapný, Tyler Durden přiměřeně adolescentně chlastal a jednou večer z toho vznikla společná deska v Ponrepu. Favorite track: na UMPRUMku choděj holky.
/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      120 CZK  or more

     

1.
stála na kolejích jestřábi v poli u cesty topoly sundali její fotky lávku mezi tady a tam co se nevypaří nevsákne stejká po tvářích osikám sundali její fotky rozšklebenej šev mezi tam a tady co se nevsákne nevypaří stejká po stěnách V. Kolony na špičce jehly ze skály střemhlav nůžky parkety punčochy na konci vidličky na hraně krychle v hořkym smíchu kokety bejt na chvili někym jinym s jestřáby kroužit nad polem otisknout prsty do betonu rozpadnout se na atomy bejt na chvíli někym jinym večer co večer utíkám před sebou před tou z fotek a co já vim kam vlak Dráždany fén ve vaně pusa vod Zuzany na vždycky sami do chřtánu saně lejem olej opojná pomíjivost nic neni dost Praha 8 pohotovost vyspat se z toho všeho a zejtra nanovo zuby vo mramor nic neni dost nic neni nic neni a zejtra nanovo zuby vo mramor nic neni dost nic neni nic neni (jen si je vylámej)
2.
nekonečnej pochod lála mi máma do rána se vrať ztrácim se na známejch místech lávka je ňáka vratká láhev zátka oprátka už tahám klíče drahá má zuby nehty párátka jedno pro dámu sklo sklo slo nekonečnej po - chod visíme za kus tkaničky lezou mi malíčky z bot hraješ na prázdný skleničky píšeš mi po zádech topim se ve tvejch rukávech všechno tak tak trochu na dluh zpíváme kobrám sklo sklo sklo nekonečnej po - chod lejeme brány na schodech zastávka naše noclehárna a zbytek spí ve vaně koupem se v prachu hvězd plyšáci na dojezd hladoví jak černá díra co se kolem nás rozprostírá víla zvoněnka na dně skleničky sme jenom děcka do rána na vždycky víla zvoněnka na dně skleničky nemels otvírat do dvora koupem se v prachu hvězd splejtáme provazy ze tmy zpíváme plíce saze dneska spíme na podlaze
3.
město Kiliánů a Lolit Petrů Panů, Evženů ženeme se po kružnici popel v makovici město Kiliánů a Lolit Yozef už má vypito všechno je to superkrásný svět Kiliánů a Lolit mejdan na střeše jdem se projít brouzdáme bez plánů směr další ráno Maroldovo panoráma v hlavě bitva jak u Lipan lezeme přes plot pomalu svítá my děti Prahy Vltavou plujem dneska nám patří svět a zejtra nemam na oběd tisíce xichtů a jmen co zejtra stejně zapomenem jestli je dneska sobota kdy přijde neděle s Tomem dáme pivo u Velryby s Kubou zboříme klub s Kankou se na výstavě smějem snaživejm hipsterům Někdo zas čmáral po zdech a dneska jde na výslech není to superkrásný? Matěj se chce zase rvát už sem to viděl tolikrát s Marií poztrácíme všechno co máme pak dem na polívku pak se neznáme není to superkrásný? před zamlženym sklem mezi sebou a světem my děti z jinejch planet zimou se klepem na zamlženy sklo píšem vzkazy sami sobě unavený synkopy na první dobu /zastávka Odra čekáme na autobus
4.
na UMPRUMku choděj holky já občas chodim na oběd do jídelny střední školy na oběd za třicet krásnej den na UMPRUMku choděj holky sedávám k prázdnýmu koukám se do polívky na svoje vyhlídky krásnej den na UMPRUMku choděj holky míjim je u tramvaje dívaj se tak hezky na věci kolem kolem na UMPRUMku choděj holky jako v hodinkách ručičky jako v parku po provaze jak mraky na obloze na UMPRUMku choděj holky jak ve vodováze bublina kdybych nenes tu divnou trhlinu do kina bych večer jednu vzal
5.
Agnes 02:55
zavřenej v pokoji 25 sem kýčovitá freska v Zakletejch lovcích cizinec v podkroví svatební závoj Dollores Schiller Jan i Salome kletba koně ve skále voklepanej z cigára popel libreto němý opery prázdno čistý oktávy tvá malá nevěra revolver mladýho Werthera jsem svym rozkousanym rtem tisíc očí spící Agnes i její zrcadlo Filipův krasobruslař krysař nad propastí /do sebe zahleděnej lhář v pokoji dvacet pět svejma vlastnima zdma v pokoji dvacet pět kde strop líbá podlahu /šachta bez výtahu v sobě jako v karanténě uřezaný všechny antény zalitej v šedivý stěně změně mávám z tramvaje (první ranní) všechno jak zpaměti dvěstěkrát oněmnět dvěstěkrát rozkousanej ret dvěstěkrát vosy jehly žluč / dvěstěkrát znova z portálu tě sledujou sochy sám seš jak socha kocháš se všim co ti vypadne z oka rozcuchat Tereze vlasy vlasy vlasy ve voku děti zvadlejch kytek ze sálu za pačesy zavřenej zakletý kýčovitá dvacetpět pokoj Dollores ret Werther popel roztrhaný ego prázdno pět dvacet cizinec němý zrcadlo propast kůň Agnes v Dollores / Dollorres ve výtahu
6.
furt se nám chtělo spát. a nebylo vůbec divu, když jsme všechny ty drahocený hodiny tmy spálily v kotli nekončících nočních hledáních a následujících ztráceních se. jak vyčerpávající to všechno bylo. nechtěli jsme, když to šlo a pak jsme utíkali ze školy do Vojanovejch sadů nebo do knihovny aspon na chvíli pozdravit Šeherezádu. neklidná a krátká jak všechny naše denní šlofíky, taková byla ukolébavka pro Lo...
7.
vozíky na parkovišti houpem se nahý na hřišti utrácíme příště noc se tříští v mraveništi v mraveništi kde nikdy neni tma v mraveništi kde nikdy neni tma v mraveništi cukrů jedů kyselin zabíjíme víly, víly z kapradin v bludišti rozmazanejch stínů všichni se sníme v bludišti tisíce dveří chce se mi spát hladoví hladoví každej jsme jen svym číslem pořadovym hladoví hladoví jedna dlouhá fronta na poště příště lepíme záplatu rozpačitý začátky ale co naplat moc dobře víš že jak se mlejny roztočej už je zastavit nechceš zastavit nechceš nebo neumíš? lepíme záplatu začátek v nedohlednu a konec vezme za svý až když už se nezvednu lepíme hledáme to co nám chybí ve dne ikdyž nic z toho stejně vlastně nechcem země nezemě - má mě...? nemá mě...? už je skoro ráno jedem tramvají - mam jí...? nemam jí...?
8.
ofiny 02:10
sto tisíc endorfinů víno víno děravý džíny svět z plastelíny víno víno ofiny meluzína s poslednim metrem figuríny ve vitrínách krásky a maléry sto tisíc endorfinu víno víno ofiny dneska neumim zůstat to ta má trhlina sto tisíc endorfinu mě furt táhne do jinam věčně hladovej vír víno a ofiny honíme se kolem stolu uteč uteč uteč běž voči hladový dychtivý pokoušou tě honíme se kolem stolu uteč uteč běž zuby nehty sliny hladovej čokl ve stíndalech jsou uličky - do všech směrů a já se tak rád v noci procházim tak pojď se s nima kroutit v nich zabloudit zběhnout rychle než začne svítat pojď se procházet se mnou po zdech se pne břečtan drolí se omítka rozcucháme Praze vlasy dítka maj hlad stíny se krátěj pojď se se mnou roztrhat rozcucháme Praze vlasy dítka maj hlad sto tisíc jezero leknínů utop mě v něm v tý zornici vesmíru sto tisíc necht naplní mý plíce taková krása a zejtra nic sto tisíc jezero leknínů utop mě v něm v tý zornici vesmíru sto tisíc necht naplní mý plíce taková krása taková krása
9.
byl to náš očistnej rituál. ale netancovali jsme jenom proto, abychom ze sebe v horečnatý extázi na chvíli vymlátili všechny svý démony a setřásli ty vrstvy hnusu, který se na nás každej den lepily jak rozpálenej astfalt, tancovali jsme taky pro radost, na projev vděku a lásky hudbě a v neposlední řadě sme se vždycky museli ukázat... nojo
10.
dnes ráno jsem šel ven tou cestou kolem rozhlasu odzbrojil mne ten den svou nekonečnou krásou všechny tramvaje tak akorát vůně jarního větru v ní setřu všechny včerejší prázdna jako rtěnku ze rtu ta ta ta tadada... sem tam se musim zastavit pozdravit všechny stromy všechny barvy všechny vůně chci znát příběhy všech domů jako auta ulicí svištim vznášim se jak rozfoukaná pampeliška zpívám všem dnům příštím zpívám všem příštím dnům

about

Barevný vrány, leč dneska už o trochu míň barevný. Vždycky jsem chtěl nějak zvěčnit období svýho náctiletýho flámování a z noční hudby jsem si tak udělal takovou svoji malou Zemi Nezemi, kde se budu moc navěky utápět v opojnym víru kýčovitýho romantismu. Démoni rozpuštěný v alku a lásky ve Vltavě aneb hudba do sluchátek na cestu z tahu.

Rád bych poděkoval všem svým přátelům a rodině za podporu a jmenovitě pak Nikole za nazpívání poslední písničky a Tomášovi za cover. Díky!

Deska je věnována mým hudebním hrdinům a Matce Praze.

credits

released July 22, 2019

license

all rights reserved

tags

about

pokoj25 Prague, Czechia

mýty z VLT.city

contact / help

Contact pokoj25

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like pokoj25, you may also like: