1. |
stěny V. Kolony
03:03
|
|||
stála
na kolejích
jestřábi v poli
u cesty topoly
sundali její fotky
lávku mezi tady a tam
co se nevypaří nevsákne
stejká po tvářích osikám
sundali její fotky
rozšklebenej šev mezi tam a tady
co se nevsákne nevypaří
stejká po stěnách V. Kolony
na špičce jehly ze skály střemhlav
nůžky parkety punčochy
na konci vidličky na hraně krychle
v hořkym smíchu kokety
bejt na chvili někym jinym
s jestřáby kroužit nad polem
otisknout prsty do betonu
rozpadnout se na atomy
bejt na chvíli někym jinym
večer co večer utíkám
před sebou před tou z fotek
a co já vim kam
vlak Dráždany
fén ve vaně
pusa vod Zuzany
na vždycky sami
do chřtánu saně
lejem olej
opojná pomíjivost
nic neni dost
Praha 8 pohotovost
vyspat se z toho všeho
a zejtra nanovo
zuby vo mramor
nic neni dost
nic neni nic neni
a zejtra nanovo
zuby vo mramor
nic neni dost
nic neni nic neni (jen si je vylámej)
|
||||
2. |
noční hudba
02:31
|
|||
nekonečnej pochod lála mi máma
do rána se vrať
ztrácim se na známejch místech
lávka je ňáka vratká
láhev zátka oprátka
už tahám klíče drahá má
zuby nehty párátka
jedno pro dámu sklo sklo slo
nekonečnej po - chod
visíme za kus tkaničky
lezou mi malíčky z bot
hraješ na prázdný skleničky
píšeš mi po zádech
topim se ve tvejch rukávech
všechno tak tak trochu na dluh
zpíváme kobrám sklo sklo sklo
nekonečnej po - chod
lejeme brány na schodech
zastávka naše noclehárna
a zbytek spí ve vaně
koupem se v prachu hvězd
plyšáci na dojezd
hladoví jak černá díra
co se kolem nás rozprostírá
víla zvoněnka na dně skleničky
sme jenom děcka do rána na vždycky
víla zvoněnka na dně skleničky
nemels otvírat do dvora
koupem se v prachu hvězd
splejtáme provazy ze tmy
zpíváme plíce saze
dneska spíme na podlaze
|
||||
3. |
superkrásný
02:43
|
|||
město Kiliánů a Lolit
Petrů Panů, Evženů
ženeme se po kružnici
popel v makovici
město Kiliánů a Lolit
Yozef už má vypito
všechno je to superkrásný
svět Kiliánů a Lolit
mejdan na střeše jdem se projít
brouzdáme bez plánů
směr další ráno
Maroldovo panoráma
v hlavě bitva jak u Lipan
lezeme přes plot
pomalu svítá
my děti Prahy
Vltavou plujem
dneska nám patří svět
a zejtra nemam na oběd
tisíce xichtů a jmen
co zejtra stejně zapomenem
jestli je dneska sobota kdy přijde
neděle
s Tomem dáme pivo u Velryby
s Kubou zboříme klub
s Kankou se na výstavě
smějem snaživejm hipsterům
Někdo zas čmáral po zdech
a dneska jde na výslech
není to superkrásný?
Matěj se chce zase rvát
už sem to viděl tolikrát
s Marií poztrácíme
všechno co máme
pak dem na polívku
pak se neznáme
není to superkrásný?
před zamlženym sklem
mezi sebou a světem
my děti z jinejch planet
zimou se klepem
na zamlženy sklo
píšem vzkazy sami sobě
unavený
synkopy na první dobu
/zastávka Odra
čekáme na autobus
|
||||
4. |
na UMPRUMku choděj holky
02:29
|
|||
na UMPRUMku choděj holky
já občas chodim na oběd
do jídelny střední školy
na oběd za třicet
krásnej den
na UMPRUMku choděj holky
sedávám k prázdnýmu
koukám se do polívky
na svoje vyhlídky
krásnej den
na UMPRUMku choděj holky
míjim je u tramvaje
dívaj se tak hezky
na věci kolem kolem
na UMPRUMku choděj holky
jako v hodinkách ručičky
jako v parku po provaze
jak mraky na obloze
na UMPRUMku choděj holky
jak ve vodováze bublina
kdybych nenes tu divnou trhlinu
do kina bych večer jednu vzal
|
||||
5. |
Agnes
02:55
|
|||
zavřenej v pokoji 25
sem kýčovitá freska v Zakletejch lovcích
cizinec v podkroví
svatební závoj Dollores Schiller
Jan i Salome
kletba koně ve skále
voklepanej z cigára popel
libreto němý opery
prázdno čistý oktávy
tvá malá nevěra
revolver mladýho Werthera
jsem svym rozkousanym rtem
tisíc očí spící Agnes
i její zrcadlo
Filipův krasobruslař
krysař nad propastí /do sebe zahleděnej lhář
v pokoji dvacet pět
svejma vlastnima zdma
v pokoji dvacet pět
kde strop líbá podlahu /šachta bez výtahu
v sobě jako v karanténě
uřezaný všechny antény
zalitej v šedivý stěně
změně mávám z tramvaje (první ranní)
všechno jak zpaměti
dvěstěkrát oněmnět
dvěstěkrát rozkousanej ret
dvěstěkrát vosy jehly žluč / dvěstěkrát znova
z portálu tě sledujou sochy
sám seš jak socha
kocháš se všim
co ti vypadne z oka
rozcuchat Tereze vlasy
vlasy vlasy ve voku
děti zvadlejch kytek
ze sálu za pačesy
zavřenej zakletý
kýčovitá dvacetpět pokoj
Dollores ret Werther popel
roztrhaný
ego prázdno pět
dvacet cizinec
němý zrcadlo propast kůň
Agnes v Dollores / Dollorres ve výtahu
|
||||
6. |
ukolébavka pro Lo
01:44
|
|||
furt se nám chtělo spát. a nebylo vůbec divu, když jsme všechny ty drahocený hodiny tmy spálily v kotli nekončících nočních hledáních a následujících ztráceních se. jak vyčerpávající to všechno bylo. nechtěli jsme, když to šlo a pak jsme utíkali ze školy do Vojanovejch sadů nebo do knihovny aspon na chvíli pozdravit Šeherezádu. neklidná a krátká jak všechny naše denní šlofíky, taková byla ukolébavka pro Lo...
|
||||
7. |
Země Nezemě
02:31
|
|||
vozíky na parkovišti
houpem se nahý na hřišti
utrácíme příště
noc se tříští v mraveništi
v mraveništi kde nikdy neni tma
v mraveništi kde nikdy neni tma
v mraveništi cukrů jedů kyselin
zabíjíme víly, víly z kapradin
v bludišti rozmazanejch stínů
všichni se sníme
v bludišti tisíce dveří
chce se mi spát
hladoví
hladoví
každej jsme jen
svym číslem pořadovym
hladoví
hladoví
jedna dlouhá fronta
na poště příště
lepíme záplatu
rozpačitý začátky
ale co naplat
moc dobře víš
že jak se mlejny roztočej
už je zastavit nechceš
zastavit nechceš
nebo neumíš?
lepíme záplatu
začátek v nedohlednu
a konec vezme za svý
až když už se nezvednu
lepíme hledáme
to co nám chybí ve dne
ikdyž nic z toho
stejně vlastně nechcem
země nezemě - má mě...? nemá mě...?
už je skoro ráno jedem tramvají - mam jí...? nemam jí...?
|
||||
8. |
ofiny
02:10
|
|||
sto tisíc endorfinů
víno víno děravý džíny
svět z plastelíny
víno víno ofiny
meluzína s poslednim metrem
figuríny ve vitrínách
krásky a maléry
sto tisíc endorfinu
víno víno ofiny
dneska neumim zůstat
to ta má trhlina
sto tisíc endorfinu
mě furt táhne do jinam
věčně hladovej vír
víno a ofiny
honíme se kolem stolu
uteč uteč uteč běž
voči hladový dychtivý
pokoušou tě
honíme se kolem stolu
uteč uteč běž
zuby nehty sliny
hladovej čokl
ve stíndalech jsou
uličky - do všech směrů
a já se tak rád
v noci procházim
tak pojď se s nima kroutit
v nich zabloudit zběhnout
rychle než začne svítat
pojď se procházet se mnou
po zdech se pne břečtan drolí se omítka
rozcucháme Praze vlasy
dítka maj hlad
stíny se krátěj
pojď se se mnou roztrhat
rozcucháme Praze vlasy
dítka maj hlad
sto tisíc
jezero leknínů
utop mě v něm
v tý zornici vesmíru
sto tisíc
necht naplní mý plíce
taková krása
a zejtra nic
sto tisíc
jezero leknínů
utop mě v něm
v tý zornici vesmíru
sto tisíc
necht naplní mý plíce
taková krása
taková krása
|
||||
9. |
paví valčík
02:04
|
|||
byl to náš očistnej rituál. ale netancovali jsme jenom proto, abychom ze sebe v horečnatý extázi na chvíli vymlátili všechny svý démony a setřásli ty vrstvy hnusu, který se na nás každej den lepily jak rozpálenej astfalt, tancovali jsme taky pro radost, na projev vděku a lásky hudbě a v neposlední řadě sme se vždycky museli ukázat... nojo
|
||||
10. |
||||
dnes ráno jsem šel ven
tou cestou kolem rozhlasu
odzbrojil mne ten den
svou nekonečnou krásou
všechny tramvaje tak akorát
vůně jarního větru
v ní setřu všechny včerejší prázdna
jako rtěnku ze rtu
ta ta ta tadada...
sem tam se musim zastavit
pozdravit všechny stromy
všechny barvy všechny vůně
chci znát příběhy všech domů
jako auta ulicí svištim
vznášim se jak rozfoukaná pampeliška
zpívám všem dnům příštím
zpívám všem příštím dnům
|
Streaming and Download help
If you like pokoj25, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp