děti plastový doby
koukám z balkonu dolů na závory
nahoru dolu jak my jak naše dny
ospale mávaj, moje princezny

děti plastový doby
odlejváme si svý z nudy nádoby
všelijakejch objemů tvarů a barev
jsou na chvíli na furt
rozlejou se ti pod nehet

je v nich všechno a nic
zavíráme se do nich
do nádob našich (do nádob našich)

barevný hadry třpytky vod ségry
melounový orbitky rozkousaný rty

máme všechno všechno se smí
tak proč sme čim dál víc zkurvený?

všechno se smí všechno je dobrý
to jen my už nevíme coby

děti plastový doby
ale my jsme ten plast
a ze tmy na nás tiše zíraj
naše z nudy nádoby


když je moon v Utahu
přešlapujeme na rohu
na, dej si trochu vode mě
spálíme ty propasti v nás
sme spolu a sami a v hlavě famfrpál
trochu to pálí
neboj to má

tady máš jen se napij
a jdem skákat
paví valčík sme smažky
je to jen vobčas
výčitky facky
stejně dem zas
výčitky facky
lovit babočky

do střepů bosou nohou
s paní jezera
na ruce bonbony
a hladina je tak čirá

cílovou čáru rozfoukej nechceme soutěžit
ikdyž každej z nás před i za něčim utíká (řekni mi před čim ty?)

za chvíli to naběhne
doběhne nás to kdy?
na to ted neni čas
to vymyslíš jindy


wuá wuá to je tak
to je tak dobrý...
všechno tak lehký tak vostrý...


vodu nebo čáru
v žilách požár
zapovězenym lesem
procházíme s němou Agnes

Mára spal dve hodiny a Kuba ještě ne
sme děti květin
tak co ty klouby morrre?!
svět se točí
ty máš tak hezký náušnice
já vod Báry plameňáka
(pro štěstí)

Allenovy slunečnice
zejtra z nás nezbyde nic
ale to už tak bejvá

a moje koncentrace jde všemi směry
tak mi promin všechny ty nedokončený věty

jdem s Janou a Charlotte role se rozpíjej
jinovatka pod Viktorkou květy fuchsie
jinotaj stromy tančej plaveme hlubinou
(kámo trochu mi posvit)

a náš jedinej společnej jmenovatel
bude samota a ten sáček na telefonu
koukáme skrz fólii pomalu zapomínám, kudy že se jde... domu